Peru - II.část - náhorní planiny a kaňon Colca

Středa, 27 Červenec 2011 19:46 |

Bohužel jsem nemocný a beru antibiotika a tak jsem měl trochu času upravit pár fotografií z březnové cesty po Peru. Tentokráte z horských oblastí Peru v nadmořských výškách mezi 2500 až 5000 metrů nad mořem. Fotografie jsou tentokráte pouze dokumentačního charakteru.

Jak jsem již psal v předchozím článku strávil jsem zhruba dva týdny během března v jihoamerickém Peru. Peru je hodně velká země a dva týdny jsou tak akorát na jednu lokalitu. My jsme hodně cestovali a tak to bylo spíše letem světem po jednotlivých místech. Na každém z nich by se dalo strávit i dva týdny a stále by zde bylo možné vidět a fotit něco jiného. Fotografování bylo pouze doplňkem při cestování po Peru. Neměl jsem sebou ani mnoho vybavení jako maskovací síť a další podobné věci.

V Peru je obrovská biodiverzita. Vyskytuje se zde obrovské množství ptačích druhů. Navíc v Peru najdeme takřka všechna vegetační pásma, od mořského pobřeží přes tropický deštný les až po vysokohorské planiny s teplotami pod nulou. A na každěm místě se samozřejmě vyskytují jiné druhy. Po vlhkém a deštivém pralese jsme strávili několik dní na náhorních planinách kolem města Arequipa. Arequipa je město, které leží mezi vysokými vrcholky hor nedaleko (tedy aspoň na Peruánské poměry) od bájného jezera Titicaca. Neměli jsem mnoho času a tak jsme u jezera nebyli. Samotná doprava do této oblasti je hodně komplikovaná. Letenky jsou pro cizince neuvěřitelně drahé a proto jsme využili autobusovou přepravu přes noc ze starého města Inků Cuska. Navštívili jsme velmi vysoké nadmořské výšky nejvýše jsme byli až někde kolem 5000 metrů nad mořskou hladinou. Vzduch je zde už hodně řídký a tak každé popoběhnutí je hodně únavné. Noční teploty i když jsme téměř na rovníku klesají k nule a i přes den je v těchto nadmořských výškách při zamračené obloze teplota nevysoko nad nulou. Krajina je nehostiná, jedná se v podstatě polopoušť s občasnými horskými jezery. I když je zde hodně drsné klima, vyskytují se zde zajímavé a pro středoevropana exotické druhy. Na jezírkách na náhorních plošinách je možné vidět plameňáky, kteří zde mají i hnízdit. Pravidelně jsme je vídali i když nikde nebyli příliš hojní. Bylo vidět , že jsou zde pronásledovaní protože jejich úniková vzdálenost byla více než 100 metrů. Nejznámějším místem v oblasti města Arequipa, kde je možné vidět plameňáky jsou takzvané Salinas. Je to soustava horských sodných jezer rozkládajících se na náhorní plošině ve výškách kolem 3000 metrů nad mořem. Už samotná krajina kolem jezer je naprosto úchvatná. Vysoké několika tisícívé štíty na kterých leží po celý rok sníh leží kolem dokola. Na horských jezerech se vyskytovaly četné druhy vodních ptáků typických pro tento region. Jako například husice andská, typický druh těchto nadmořských výšek. Na některých jezírkách byly čírky skořicové, čírky andské, čírky kropenaté, ostralky žlutozobé, ostralky bělolící na hlubší vodě jsme viděli zrzohlávky rudooké a kachnice kaštanové. Posledně zmíněný druh se zde vyskytuje v naprosto odlišné barevné kombinaci od severoamerické kachnice kaštanové(má kompletně černou hlavu). Zrzohlávky rudooké jsou v Peru téměř vyhubené. Bohužel vše bylo na velkou dálku než aby šlo fotografovat.

Úniková vzdálenost byla někde kolem 100 až 150 metrů. V oblasti náhorních plošin se vyskytuje také největší z kolibříků kolibřík obrovský. Několikráte jsme jej viděli a je ve velikosti zhruba menšího kosa. Je zajímavé je pozorovat jak poletují kolem keřů a v rychlosti si vůbec nezadají s mnohem menšími příbuznými. Je možné je vidět i přímo v městkých parcích například na hlavním náměstí ve městě Arequipa nebo ve městě Chivay. Tato vesnice leží kousek od jedné z nejznámějších turistický atrakcí v Peru a to kaňonu Colca. Ten je známý výskytem největšího létajícího tvora naší planety, kondorem andským. Rozpětí jeho křídel je neuvěřitelných až 3,2metru. Když jsme projížděli po silnici , která vede po hraně kaňonu byl jsem trochu skeptický. Kaňon je dlouhý přes 100 kilometrů a někde jsou srázy hluboké i přes více než 1000metrů. Říkal jsem si , že při jeho vzácnosti to bude náhoda když jej vůbec uvidíme. Měli jsme vlastní auto a tak jsme byli nezávislí a mohli jsme se pohybovat kde jsme chtěli. Dojeli jsme na vyhlídku známou pod jménem Cruz del Condor a hledali jej. Po asi hodině jsme se dočkali a nakonec přilétli kondoři dva a létali nakonec tak blízko nás , že jsme mohli cítit vítr od jejich křídel. Nádherný zážitek. Místo je prý známé pro jejich výskyt a jsou zde prý téměř každý den. Fotografoval jsem svým 500mm objektivem Canon, což zaujalo jihokorejský televizní štáb natáčející pořad o přírodních krásách Peru. Nakonec jsem jim poskytnul rozhovor, tak možná budu i někde v jihokorejské televizi. Celkem mne zaujalo, že mladičká korejská reportérka neuměla moc anglicky ani španělsky, takže to bylo docela zajímavé vés rozhovor(díky tomu, že jsem žil v Anglii sám mluvím anglicky celkem plyně a nedělá mi větší problém s někým diskutovat). Nejlepší dobou pro pozorování kondorů je brzké ráno a pozdní odpoledne, kdy hledají potravu. Využívají tepelných proudů , které vznikají po studené noci , kdy začne do vychlazeného kaňonu pražit prudce sluníčko. Jak jsem již psal výše v noci zde teploty klesají až k nule přes den pokud svítí sluníčko může být i kolem 30 stupňů. Vstupní branou ke kaňonu Colca je městečko Chivay, kde jsme také nocovali. I samotné okolí městečka je moc hezké a je možné zde vidět množství zajímavých druhů a mezi nimi i kolibříky. Samotný výlet ke kaňonu Colca je dvoudenní z města Arequipa. Celé okolí města Arequipa je vulkanického původu. Je to nehostiná oblast, kde je nedostatek vody. Zejména směrem k moři se rozkládá nekonečná oblast pouště.

Krajinu náhorních plošin v Peru bych přirovnal asi k vrcholným partiím Sněžky. Je to drsná ale krásná oblast. Ve velkém se zde vyskytují lamy, převážně polodivoké chované pro svou vlnu.

Koindor andský, největší létající tvor naší planety.

Kondor andský v kaňonu Colca.

Dospělý jedinec káně orlí z oblasti kaňonu Colca.

Moták popelavý. Při úpravě fotografií trvá nejdéle dohledat jednotlivé druhy. Evropské a africké druhy celkem znám ale jižní Amerika je pro mne pole neorané.

Káně rudohřbetá má být jeden z nejběžnějších dravců v oblastech od pobřeží Tichého oceánu po výšky 4000 metrů v Andách. My jsme jej viděli pouze jedenkrát.

Neurčený druh kolibříka. Je zajímavé, že kolibříci se v této oblasti vyskytovali ve velmi vysokých nadmořských výškách na samém horním okraji vegetace. Říkal jsem si, že je až z podivem v jak různorodém prostředí je možné je najít. Vyfoceno během procházky v okolí města Chivay.

Jeden z nejhojnějších druhů ve vysokých oblastech And strnadec ranní jak zní jeho oficiální název. Je to v podstatě takový peruánský vrabec. Je možné jej vidět téměř všude. Byly jak na Machu Picchu tak i v městských oblastech Cuzca.