Po hodně hodně dlouhé době jsem se vypravil na pořeží Baltského moře na Rujánu. Ve čtvrtek jsem měl pracovní jednání v Berlíně a tak jsem si vzal volný pátek a jeden a půl dne strávil na tomto severoněmeckém ostrově.

Rujána je největším německým ostrovem. S pevninou je spojen silničním mostem.Za minulého režimu byla oblíbeným cílem českých turistů. Ostrov má rozlohu necelých 1000 kilometrů čtverečních. Při mé návštěve jsem opět neměl moc štěstí na počasí. Jako svou základnu jsem si zvolil městečko Stralsund, které je na pevnině hned u mostu, který vede na Rujánu. Přijel jsem na pobřeží v pátek odpoledne a na hodinu se ještě vypravil na náhodně vybraná místa. Jelikož je Rujána o hodně více na severu den zde v polovině listopadu trvá pouze a jen zhruba 8 hodin. Hned druhé místo, které jsem našel se mi moc líbilo. Tady by se určitě dalo fotit. Pátek odpoledne jsem se pohyboval u jižního pobřeží kousek od vesnic Poseritz a Glewitz. Moře v okolí jižního břehu Rujány je hodně mělké a v případě odlivu se obnažují poměrně velké rozlohy dna. Byl jsem překvapen obrovským množstvím všech možných vodních ptáků. Stovky a tisíce hoholů severních, morčáků prostředních, chocholaček a hvízdáků euroasijských, desítky morčáků bílých a čírek obecných. Na volném moři byly stovky labutí velkých a mezi nimi i labutě zpěvné. Ty bylo možné slyšet na velkou vzdálenost protože jejich volání je nezaměnitelné. V pátek odpoledne bylo zataženo a tak už kolem půl čtvrté byla docela tma. Říkal jsem si, že bych v neděli zkusil nafotografovat nějaké fotky v jednom mělkém zálivu do kterého ústil potok a kde bylo neuvěřitelné množství ptáků. Natěšen jsem druhý den vstal ještě před východem slunce. Jen jsem vyhlédl ven a věděl jsem , že je zle. Z hotelového pokoje jsem neviděl ani na věž Stralsundského kostela což bylo nějakých 50 metrů. Mlha a všude. A tak jsem se vypravil ještě jednou na ostrov. Bohužel byla mlha a bylo vidět asi tak na 50 metrů. U jednoho jezera, jsem pouze slyšel labutě zpěvné a kdesi na poli kolihy velké. Ty jsem nakonec po popojetí autem uviděl stát asi 50 metrů od silnice a jejich počet byl někde kolem 50 kusů. Mlha byla až do odpoledne kdy se kolem 1 hodiny trochu rozstoupila a bylo vidět aspon na 100 metrů a někde i o něco dále. Navštívil jsem jezera u městečka Gingst, která jsou jedním z nocovišť jeřábů popelavých při cestě na zimoviště. I přesto, že na jeřáby popelavé bylo už pozdě na vodní hladině mělkých jezer v mém dohledu byly stovky kachen, labutí, hus a racků. V poslední době stoupá počet táhnoucích jeřábů popelavých, kteří se zde na tahu zastavují. Na podzim během srpna až října jich zde bývá až 50000 kusů. Aby se předešlo škodám na polních plodinách jsou jeřáby pravidelně přikrmování kukuřicí. Už i sem dorazily fotokryty ze kterých lze jeřáby fotografovat. Stačí si kryt ve vhodnou dobu (nejlépe v březnu nebo během srpna až října) pronajmout. Bližší informace ohledně jeřábů na Rujaně je možné si přečíst zde. Je zajímavé jak jsou jednotlivé druhy vázány na své domovské prostředí. Například morčáci velcí jsou na Rujáně nejvzácnějšími z morčáků. Všechny, které jsem viděl byly na menších jezerech nikdy jsem je neviděl na volném moři. Naproti tomu jejich příbuzní morčáci prostřední byly takřka výhradně na volném moři. Tento u nás relativně vzácný druh je na Rujáně jednou z nejhojnějších kachen. Jsou jich zde stovky možná i tisíce. Jsou v podstatě všude na volném moři.

Další oblastí, kterou jsem během čtvrtka navštívil byla oblast kolem městečka Glowe. Zdejší pobřeží je chráněna jako Národní park, který se jmenuje Nationalpark Jasmund. Na volném moři byly opět desítky morčáků prostřdních a hoholů severních. Na zatlučených hrázích byly skupinky racků a to především chechtavých, mořských a stříbřitých. Chvilku jsem se snažil fotografovat morčáky prostřední, kteří se snažili lovit ryby kolem dřevěných hrází, ale poté kdy ke mně přišla třetí dvojice Němců s dotazem co fotím a co to mám za objektiv jsem to vzdal. Ono při té zatažené obloze to ani moc nešlo. Pokračoval jsem pak dál až do poslední vesničky na konci světa Dranske. Odtud by mělo být vidět na ptačí rezervaci ostrova Hiddense, bohužel ne v době, kdy jsem zde byl já. Viditelnost se sice zlepšila, ale rozhodně to bylo méně než dvěstě metrů. Na okolním moři bylo stále to samé, desítky morčáků prostředních a hoholů severních, labutě zpěvné, potápky roháč a občas nějaký racek. Při zpáteční cestě jsem se ještě zastavil u jezera Nonnensee. Toto jezero vzniklo v roce 1994 kdy bylo rozhodnuto, že oblast , která byla dříve odvodněna a do té doby byla pastvinou bude znovu zaplavena. Soustava odvodňovacích kanálů přestala plnit svou funkci a tak místo toho, aby se kanály a nefunkční přečerpávací stanice obnovila místo bylo ponecháno přírodě. Na jezeře se nachází velká kolonie kormoránů, kteří hnízdí na zatopených stromech. I když jsem měl na obhlídku asi jen 30 minut než se setmělo přesto jsem viděl nějaké morčáky bílé a velké, racky mořské, stovky kormoránů velkých, labutě zpěvné a další druhy. Jezero se nachází kousek od města Bergen auf Rugen u křižovatky silnic Bergenem Ginst a Bergen Lietzow. Celá cesta kolem jezera má přibližně 5 kilometrů.

Vzhledem k tomu, že předpověd na neděli byla stejná jako na sobotu jsem si ani nenařizoval budíka. A neudělal jsem dobře. Protože mlha zmizela a bylo krásně a jasno. Jít fotit po rozednění nemělo cenu vzhledem k tomu, že jsem neměl mou přenosnou skrýš připravenu. Jelikož jsem měl před sebou už jen půl dne zkusil jsem se ještě jednou podívat kolem městečka Grabitz. Protože bylo krásně jasno viděl jsem o co všechno jsem v sobotu přišel. Opět zde byly stovky labutí velkých a zpěvných, hvízdáků euroasijských a kromě jiného také několik desítek bernešek velkých.

Celá oblast ostova Rujána spolu s ostrovem Hiddensee a částí ostrova Zingst je součástí National Vorpommersche Boddenlandschaft jak se tento národní park nazývá. Jedná se o jedno z největších zimovišť vodních ptáků v Baltském moři, zejména proto , že ostrovy jsou Rjánou chráněny proti vlnobití a pobřežní šelf je velice mělký. Například mezi ostrovy Hiddensee a Rujána by mělo mít nejhlubší místo (kromě úzkého prokopaného kanálu pro lodě) kolem 1,5 metru. Při zpáteční cestě jsem se zastavil ještě na ostrově Usedom, kde se rozkládá Naturpark Insle Usedom. Bohužel z vodních opeřenců, zde bylo velice málo a s oblastí kolem Rujány se to nedá vůbec srovna. Místní vesnička Peenemunde je známá z dob druhé světové války, kdy se zde měly vyrábět rakety V-2.

Seznam pozorovaných druhů je dole pod fotografiemi.

Mlynařík dlouhoocasý

Morčák prostřední je na hladině Baltského moře spolu s hoholem severním jednoznačně nejhojnějším druhem.

Tady jsem morčáky prostřední fotografoval, respektive jsem se o to snažil.

Racek mořský je spolu s rackem stříbřitým a chechtavým nejhojnějším zástupcem dlouhokřídlých v tomto období.

Letící labuť zpěvná

Mladý racek mořský

V zátokách je obrovské množství vodních ptáků.

Hladina mořské zátoky mezi ostrovem Rujána a Hiddensee

Bernešky velké

Vyplavená meduza

Mořské pobřeží na ostrově Usedom. Krásné ale kromě pár racků a kormoránů velkých zde nebylo vůbec nic.

Seznam pozorovaných druhů:

 Přiznám se, že po drobných pěvcích jsem se moc nekoukal.

• Přidat nový komentář
• Hledat

Komentáře

•   |88.102.67.xxx |09.12.-2011 (20:42:52) Michal Šindel
  Fotky super, zajímavé světlo, ale ten mladý racek mořský je racek stříbřitý.
  Odpovědět

Napsat komentář

Jméno:

E-mail:

Web:

Název:

 

Antispam:

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."